Jak žijete "tady a teď"?

Často se ve svém životě ohlížíme zpátky do minulosti. V minulém newsletteru jsme si ukázali, jak tento pohled ovlivňují naše filtry myšlení a vnímání, a jak se můžeme i na minulé události dívat novýma očima.

Často také žijeme v budoucnosti - sníme o tom, jak by měla vypadat, vytváříme si plány, dáváme si cíle, představujeme si, co bude. Koučování je vždy zaměřené k dosažení nějakých našich cílů, toho, co chceme, co si přejeme, po čem toužíme. Proto je primárně orientované do budoucnosti.

Každá budoucnost ale začíná v přítomnosti, tady a teď. Chceme-li dosáhnout budoucích cílů, musíme se k tomu tady a teď rozhodnout, musíme pro to začít dělat tady a teď nějaké konkrétní kroky. Jinak náš cíl stále zůstane pouze zbožným přáním. Proto je v sebekoučování dobré zaměřit pozornost i na přítomnost:

• Jak vlastně žijete "tady a teď"?
• Co se ve vašem životě právě teď děje?
• Jak a čím trávíte svůj čas?
• Co z toho děláte rádi, co vás těší a uspokojuje?
• Co děláte neradi, se sebezapřením, proto, že "musíte"?
• Co z toho vás opravdu hodně štve?
• Do čeho investujete každý den svoji energii a čas?
• Na co důležitého se vám energie a času nedostává?
• Jak to, co teď děláte, přispívá k naplnění vašich dlouhodobých cílů?
• Jak to, co teď děláte, přispívá k naplnění vašich důležitých životních hodnot? Jak to s nimi koresponduje?

Na to nemám čas!

Řada lidí si sice dokáže zformulovat svoje cíle a ví, co by pro jejich dosažení měla udělat, naráží ale na překážku své každodenní reality. Mají svůj čas natolik zaplněný každodenními úkoly, povinnostmi, "musy" a "mělbychy", že nedokážou najít prostor pro to, začít dělat konkrétní kroky ke svému cíli. Jeden můj klient sice touží zlepšit svoji fyzickou kondici a žít zdravěji, ve svém nabitém programu však nedokáže najít čas na pravidelné cvičení a fyzický pohyb. Jiná klientka si stanovila jako cíl zlepšit svoji angličtinu, kvůli práci a péči o rodinu ale "nemá čas" ani na jazykový kurz, ani na nějakou formu samostudia.

Slova "nemá čas" jsem dala záměrně do uvozovek. Čas totiž nikdy nemáme, čas si děláme - děláme si ho na věci, kterým přisuzujeme největší důležitost, která pro nás mají prioritu. Zajímavé je, jak často se liší naše deklarované priority (co říkáme, že je pro nás důležité) od našich žitých priorit (čím skutečně svůj drahocenný čas naplňujeme). I když si to někdy neradi přiznáváme, to, jak naplňujeme a využíváme svůj čas, je naše volba, naše rozhodnutí. Tisíckrát denně se rozhodujeme - ať už vědomě nebo nevědomě - co budeme dělat v dalším okamžiku, do čeho se pustíme, co naopak odložíme nebo zcela vypustíme. Pokud "nemáme čas" na cvičení nebo na angličtinu, znamená to, že to pro nás v současnosti skutečné priority nejsou - z nějakých důvodů dáváme přednost něčemu jinému.

Proč tedy žijeme jinak, než chceme? Jedno z možných vysvětlení je zvyk. Náš každodenní život se stal sérií návyků, které opakujeme stále dokola. Jedeme na autopilota. I když se nám třeba způsob, jak žijeme, úplně nelíbí, je to naše jistota. Víme, že to tak je a bude, a na zachování tohoto statu quo nemusíme vynaložit žádné úsilí, žádnou volní energii. I špatná jistota je pro nás leckdy přijatelnější, než jakákoli nejistota, pramenící z pokusu o změnu. A protože si to často v skrytu duše uvědomujeme, a mohli bychom z toho mít špatný pocit nebo výčitky svědomí, zabarikádujeme se za hradbu každodenního programu, nabitého povinnostmi a úkoly. Na nic jiného "nemáme čas" - to je přece každému zřejmé!

Udělejte si inventuru

Koučování směřuje k prolomení této hradby. K tomu, abychom si skutečně pojmenovali své priority, své cíle, a začali pro ně dělat konkrétní kroky v každodenním životě - dnes, zítra, za týden ... Jaký první krok pro to můžete udělat v sebekoučování? Například ten, že si uděláte časovou inventuru.

Nejdříve si zapište všechny aktivity, které denně děláte více než půl hodiny. Pokud něco neděláte každý den, ale často, zapište to také. Ke každé činnosti přiřaďte časový odhad - kolik času jí za den věnujete. Na seznamu můžete mít třeba následující aktivity:

• spánek
• ranní hygiena
• snídaně
• cesta do a z práce
• čas strávený v práci
• nákupy
• vaření
• úklid
• domácí úkoly s dětmi
• hraní s dětmi
• cvičení
• procházky
• sport
• jiné koníčky
• setkání s přáteli
• e-maily
• sociální sítě
• telefonování
• televize
• ... plus cokoli dalšího, co děláte.

Potom každou činnost ohodnoťte znaménkem + nebo -, podle toho zda vás tato činnost naplňuje a baví, nebo zda vás připravuje o sílu, radost a energii. U všech činností, které jste označili znaménkem (-), se zamyslete:

• Jak byste mohli tohoto "zloděje energie" omezit?
• Za jakých podmínek byste ho mohli úplně vypustit?
• Na koho byste ho mohli zcela nebo částečně delegovat?
• S kým byste si ho mohli vyměnit?
• Jak byste do něj mohli dostat faktor zábavy?

Co užitečného vás na základě tohoto cvičení napadlo? 

Mnoho úspěchů v sebekoučování Vám přeje Váš kouč Irma Bohoňková!