Kdy potřebujeme v životě koučování?

Na svůj vlastní život jsme každý sám. I když máme podporu druhých, rodiny a přátel, důležitá rozhodnutí v životě nakonec musíme udělat vždycky sami. Svůj život žijeme poprvé a nemáme na to žádný návod, žádný scénář, na žádné škole jsme "umění života" nevystudovali a nedostali na to žádný diplom. Často si nevíme sami se sebou rady, často jsme pod tlakem svých vlastních emocí, nebo okolností a lidí zvenčí. Zažíváme úspěchy a období, kdy se nám všechno daří, ale i zklamání, neúspěchy a životní prohry. Chceme být v životě šťastní a spokojení, ale často nevíme, jak to vlastně dokázat, co pro to konkrétně máme udělat. A často také děláme věci, které nás ve skutečnosti od štěstí a spokojenosti spíše vzdalují.

K řešení náročných situací v našem životě nám může pomoci koučink. Řada lidí už dnes vyhledává životního kouče jako svého průvodce na cestě k dosažení vlastních cílů, ke štěstí a spokojenosti. Životní koučování je vztah mezi dvěma rovnocennými partnery - koučem a koučovaným. Je založený na vzájemné důvěře, otevřenosti a upřímnosti. Kouč se snaží pomocí koučovacích otázek a jiných nástrojů dovést koučovaného k tomu, aby si sám odpověděl na důležité otázky, které si v životě klade, aby sám našel řešení v obtížných situacích, aby si našel smysluplnou vizi svého života a začal ji krok po kroku uskutečňovat.

Jak koučovat sám sebe?

Pokud se nemůžete nebo nechcete obrátit na životního kouče, můžete se pokusit koučovat sami sebe. Co to vlastně znamená a jak se to dělá?

Koučovat sám sebe znamená dívat se sám na sebe "očima kouče", tj. očima nestranného, nezaujatého pozorovatele, který to s vámi myslí dobře a vede s vámi upřímný rozhovor. Znamená to také používat vhodné koučovací postupy a nástroje k tomu, abychom:

• lépe poznali sami sebe,
• udělali si jasno ve svých záležitostech
• ujasnili si, co chceme a kam jdeme,
• dokázali se v důležitých okamžicích správně rozhodovat,
• svá rozhodnutí také zrealizovali a vytrvali.

Některé takové postupy a nástroje vám chci ukázat ve svých letošních newsletterech.

Máte předpoklady pro sebekoučování?

Sebekoučování má ovšem i svá úskalí. I když se snažíme o maximální nadhled a objektivitu, vždy se na sebe díváme jen svým vlastním pohledem. Ten je někdy velmi zúžený, ale ani si toho nejsme vědomi. Informace z vnějšího světa si stále určitým způsobem filtrujeme. Stejně tak si nemusíme být vědomi některých svých zažitých postojů, přesvědčení, myšlenkových vzorců - vnímáme je jako samozřejmou součást sama sebe, a ani nás nenapadne, že by to mohlo být jinak, že bychom je mohli změnit. V takových případech je důležitý nezaujatý pohled druhého člověka (kouče), který nás na naše "slepá místa" může upozornit.

Důležitým předpokladem pro sebekoučování je tedy schopnost sebereflexe - vidět sám sebe jako komplexní bytost, která má své silné i slabé stránky, sám sebe si neidealizovat a neomlouvat.

Často máme pocit, že za naše problémy a neúspěchy může naše okolí, hlavně druzí lidé, a kdyby se oni změnili, všechno by bylo v pořádku a my bychom mohli být šťastní. Jenže druhé lidi změnit nemůžeme a nedokážeme. Jediný člověk na světě, kterého můžu změnit, jsem já sám / já sama. Mám možnost volby v každé situaci. Můžu změnit svůj postoj, své myšlenky, své pocity, své chování - když se pro to skutečně rozhodnu a budu to chtít. Dalším důležitým předpokladem pro sebekoučování je tedy skutečná připravenost začít měnit sám sebe a své chování.

Myslíte si, že máte předpoklady pro sebe koučování? Chcete se do toho pustit?

Sledujte mé newslettery v roce 2020!

Hodně štěstí a úspěchů v roce 2020 Vám přeje Váš kouč Irma Bohoňková!